Správná délka spánku pomáhá zlepšit pamět a zvýšit schopnost pozorně vnímat

V noci je naše tělo v naprostém klidu, zpomaluje se nám pulz, dýchání je mělčí a naše tělo klidně odpočívá – probíhá spánek. Jenže zatímco tělo oddechuje, náš mozek tvrdě pracuje a třídí informace, které jsem za celý den přijali. I díky práci, kterou náš mozek odvede během spánku, si pamatujeme naše zážitky.

Mozek si totiž během spánku přehrává zkušenosti nasbírané během dne a ukládá je do naší dlouhodobé paměti. Zejména pro studenty to tedy může být velmi dobrá zpráva – namísto drcení se učiva do noci se vyplatí jít se pořádně vyspat, protože mozek si tak přijaté informace lépe zapamatuje.

Aktivace a reorganizace

Mozek přes noc skutečně nezahálí. Musí toho do rána totiž stihnout poměrně dost, abychom my mohli další den v pohodě fungovat. Je nutné řádně zpracovat informace, ale také opět reaktivovat kognitivní vnímání, které únavou k večeru zesláblo. Mozek také koordinuje proces uzdravování, kontroluje funkce imunitního systému, reguluje naši náladu a naše zážitky a vědomosti správně kategorizuje.

Pomůže i kratší spánek

Vědci ale zjistili, že co se týče kategorizování a zapamatování informací, není nutně potřebné spát celých osm hodin. Zjistilo se například, že postačí jen 45 minut spánku a informace přijaté krátce před ulehnutím se vybavují jasněji a zřetelněji. Právě během spánku se totiž tyto informace mohu ukládat do dlouhodobé paměti, zatímco při bdění zůstávají pouze na povrchu našeho vědomí a rychle je tedy zapomínáme. Bez nadsázky se tedy dá říci, že když si před zkouškou nejdříve vše řádně zopakujete a pak si ještě dáte na 45 minut šlofíka, jdete rozhodně naproti úspěchu.

Spánek a kreativita

Jedno z nejsilnějších propojení existuje mezi spaním a kreativitou. Zatímco lidé, kteří spí málo a téměř se jim nezdají sny mají kreativitu nízkou, lidé, kteří mají divoké a realistické sny, obvykle přichází s těmi nejlepšími nápady.

Fotografie: Freepik



Řekněte ostatním, co si myslíte