Listerióza se může nepříjemně podepsat na vašem zdraví. Pokud na sobě rozpoznáte příznaky bakteriální infekce, raději se poraďte se svým lékařem.
Infekci listeriemi, známou také jako listerióza, způsobují bakterie Listeria monocytogenes, které se nejčastěji vyskytují v potravinách, jako jsou nepasterizované nebo syrové mléčné výrobky, některé druhy lahůdkového masa, melouny a syrová zelenina. Ačkoliv se nejedná o nijak závažnou nemoc, v některých případech se může nepříjemně podepsat na vašem zdraví, a proto je dobré znát její příznaky, říká doktorka Angelica Balingit.
Nejčastější příznaky onemocnění
U většiny lidí může listerióza vyvolat příznaky odpovídající jiným onemocněním z potravin a způsobit stavy, jako je horečka se zimnicí a průjem. Mezi další možné příznaky poté patří:
- nevolnost a zvracení,
- únava,
- bolesti břicha,
- bolesti těla,
- bolesti hlavy.
Příznaky se nejčastěji objevují již do 24 hodin po konzumaci nakaženého jídla a většinou odezní do 5 dní. V některých případech se však listerióza může rozšířit i mimo střeva. Tato pokročilejší infekce, známá jako invazivní listerióza, způsobuje závažnější příznaky, jako jsou například:
- zmatenost,
- ztuhlý krk,
- ztráta rovnováhy nebo potíže s chůzí,
- křeče nebo záchvaty,
- horečka,
- bolesti svalů.
U lidí s invazivní listeriózou se první příznaky většinou objeví 1 až 4 týdny po expozici bakteriím (podle některých údajů to může v ojedinělých případech trvat až 90 dní). Je ovšem důležité začít co nejdříve s léčbou, neboť onemocnění by mohlo způsobit závažné komplikace.
Rizikové faktory
Zdraví lidé onemocní listeriemi jen zřídka, a to i přes to, že byli vystaveni jejich působení – a pokud se tak stane, onemocnění je obvykle mírné a samo odezní. Mezi osoby se zvýšeným rizikem vážných komplikací poté patří:
- těhotné ženy,
- novorozenci,
- osoby starší 65 let,
- osoby s oslabeným imunitním systémem,
- pacienti trpící autoimunitním onemocněním, jako je revmatoidní artritida nebo lupus,
- lidé po transplantaci orgánů,
- osoby postižení rakovinou a především ti, kteří se léčí chemoterapií nebo radioterapií,
- pacienti s HIV nebo AIDS,
- pacienti s cukrovkou,
- osoby trpící onemocněním ledvin, zejména pokud je nutné léčit ho dialýzou,
- osoby s onemocněním jater,
- lidé s poruchou způsobenou užíváním alkoholu.
Zdroj: Healthline
