Odpolední zdřímnutí je výborné pro zdraví, nikoliv známkou lenosti

Většina z nás nemá na nějaké zdřímnutí odpoledne vůbec čas. Buď jsme v zaměstnání nebo natolik zahlcení povinnostmi, jako jsou domácí práce, vaření, úklid, péče o děti, že šlofíček nepřipadá v úvahu. Pokud však tuto možnost máte, vůbec se neostýchejte a dopřejte si odpočinek.

Někteří považují odpolední spánek za něco dětinského a líného, ale jiní naopak věří, že odpolední zdřímnutí je velmi prospěšné. Ovšem všeho moc škodí. Má jít skutečně o zdřímnutí, nikoliv zalomit na několik hodin.

Jak dlouho si šlofíka dopřát?

Podle organizace National Sleep Foundation – 20 až 40 minut spánku odpoledne, účinně obnovuje bdělost a zvyšuje výkon. Navíc, takové krátké zdřímnutí neovlivní noční spánek a zamezí rozmrzelosti a malátnosti, ke které dochází po prodlouženém zdřímnutí.

Studie NASA zjistila, že 40 minut zdřímnutí vojenských pilotů a astronautů zlepšilo jejich výkon o 34% a jejich bdělost o 100%. Odpolední zdřímnutí je způsob, jak dobít své baterie a zabránit vyhoření. Zlepšuje také celkové zdraví a přináší sebou větší pohodu.

Studie neurobiologie učení a paměti z roku 2010 zkoumala, zda denní spánek také zlepšuje paměťové procesy, zejména asociativní paměť, což je schopnost navázat spojení mezi nepříbuznými objekty. A výsledek? Účastníci, kteří si zdřímli, měli výrazně lepší uchování asociativní paměti. Existuje několik typů zdřímnutí.

  • Plánované – jedná se o zdřímnutí, když se cítíte unavení (například jste špatně spali v noci)

  • Nouzové – toto zdřímnutí se vztahuje především na řidiče a osoby, kde je energetický pokles výrazný a hrozí riziko usnutí za volantem

  • Obvyklé podřimování – někteří lidé jsou zvyklí si každý den ve stejnou dobu (třeba po obědě) krátce schrupnout

Chcete-li dosáhnout nejlepších výsledků, zaměřte se na odpolední zdřímnutí, ne déle než 20 – 30 minut. Toto krátké zdřímnutí zvýší bdělost, aniž byste se později cítili omámeně. V místnosti by měla být příjemná teplota, omezený hluk a tlumené světlo. Krátké zdřímnutí přispěje k tomu, že budete kreativnější, mít lepší paměť a lépe se učit. Zároveň se tím snižuje pravděpodobnost, že uděláte chybu či způsobíte nehodu.