Hlad a chuť k jídlu jsou dvě velmi odlišné věci. Hlad je fyzická potřeba potravy, zatímco chuť k jídlu je touha po jídle. Hlad se vyskytuje v případě nízké hladiny glukózy v krvi a děje se tak několik hodin po jídle – je to ochranný mechanismus, který zajišťuje dostatečné zásobování těla. Chuť k jídlu je podmíněná reakce na jídlo – je to senzorická reakce na vzhled nebo vůni jídla. Je to chuť k jídlu, která může vést „k tomu, že vaše oči jsou větší než váš žaludek.“
Naše chuť k jídlu je úzce spojena s naším chováním, ale také závisí na našem trávicím ústrojí, mozku a tukové tkáni. Máte zvýšenou chuť k jídlu nebo máte pocit, že chcete „sníst všechno co máte zrovna po ruce“? A proč se to vůbec děje?
Hlad vs. chuť na něco…
Tyto pocity vycházejí z vaší biochemie anebo emočního spojení, které jste vytvořili s jídlem. Když zvážíte okamžiky zvýšené chuti k jídlu, nestává se často, že by někdo řekl, že touží po brokolici! Chutě se obvykle týkají vysoce zpracovaných potravin, jako jsou rafinované cukry a nekvalitní tuky.
Množství a druh jídla…
Chuť k jídlu je to, co řídí vaši chuť a to je ovlivněno senzorickou reakcí na potraviny. Velkou roli hraje i to, jak konzumované potraviny ovlivňují zdraví a emocionální stav. Chuť k jídlu může být zvýšena nebo snížena hormonálními faktory a stresem. Existuje výrok, že je nejlepší jíst, dokud nebudete prostě plní, nebo ještě trochu hladoví a má to svůj důvod.
Většina lidí se „krmí“ daleko za hranice a přehlíží varovné signály svého těla, že už je syté a stačilo. V hektickém světě, v němž žijeme, mnozí lidé jedí, když jsou rozrušení nebo za pochodu, a doslova ztrácejí schopnost naslouchat vnitřnímu signálu sytosti. Chutě ovlivňují také naše myšlenky, pocity a emocionální souvislosti s jídlem. Víte o to, že jinak se chová jídlo, které sníte v klidu a pořádně rozžvýkáte? Totéž jídlo (i zdravé), ale snězené na rychlo bude zátěží pro trávení a bude mít větší tendence ukládat se do tuků. Svou roli zde hrají sliny a spolykaný vzduch, ale to by byla jiná kapitola.
Druh jídla, který konzumujeme, s tím také souvisí. Například špatná kvalita tuků může u někoho zanechat pocit sytosti, protože tuky jsou velmi uspokojivé, ale skutečnost je taková, že jde o jídlo plné energie (kalorií), ale s velmi malou výživovou hodnotou. Tělu pak chybí vitamíny, minerály, vláknina a další zdraví prospěšné látky. Nedostatek živin se projeví chutí na něco…
Metabolismus…
Náš metabolismus je dalším faktorem, který může ovlivnit hlad. Metabolismus, jednoduše řečeno – je rychlost, jakou vaše tělo převádí potravu na energii. Metabolická rychlost se řídí štítnou žlázou. Štítná žláza je žláza, která se nachází přímo na přední straně krku pod hrtanem a hormony, které produkuje, nastavují klidovou rychlost produkce energie. Náš metabolismus je také ovlivněn svalovou hmotou a hormony. Zvýšený nebo „rychlý“ metabolismus je spojen se zvýšeným hladem; to platí zejména pro sportovce.
Čím vyšší je vaše svalová hmota, tím vyšší je vaše metabolická rychlost a svalové buňky vyžadují více energie než tukové buňky v těle. Teoreticky by lidé s vyšší svalovou hmotou měli mít větší hlad, ale kvůli hormonálním mechanismům zahrnujícím inzulin, leptin a ghrelin, stejně jako emocionální faktory, to ne vždy platí.
Jídlo a mozek…
Mozek nevydává pocit „plného žaludku“, který pronásleduje signály sytosti, což naznačuje, že jsme jedli. Mozek přijímá signály z řady různých hormonů, které indikují, kdy je potřeba potrava a kdy ne. Signály o sytosti, které mozek zachytí, konvergují na neurony produkující dopamin v hypotalamu mozku = odměňování mozku, kde se řídí motivace k jídlu. Dopamin přenáší signály odměn a nízké hladiny dopaminu jsou spojeny s nadměrným stravováním.
Regulace a schopnost sebeovládání chuti k jídlu byla předmětem mnoha debat v průběhu posledního desetiletí. Hypotalamus v mozku je hlavním regulačním orgánem lidské chuti k jídlu. Leptin, hormon produkovaný našimi tukovými buňkami, poskytuje negativní zpětnou vazbu, která signalizuje, když potřebujeme přestat jíst.
Zvýšená chuť k jídlu byla spojena s hormonální nerovnováhou, duševními poruchami a samozřejmě se stresem. Samoregulace je ideální, nicméně mnoho lidí již nemůže rozlišovat mezi skutečnými signály sytosti a psychologickými vlivy a samozřejmě hormonální nerovnováha také ovlivní chuť k jídlu. Každá žena, která má zkušenost s PMS, ví, jak má v tomto období své chutě pramálo pod kontrolou. Vypadá to na začarovaný kruh viďte? Ale dá se z něj vyskočit. Cílem je přemýšlet nad každým soustem a nebrat jídlo pouze jako něco, co utiší žaludek či zažene chutě, ale vytvořit si s ním vztah. Budete-li si dělat z těla popelnici, budete chátrat, trpět záněty, civilizačními chorobami a potýkat se s chutěmi a přejídat se k smrti.
Doplňky potlačující chuť k jídlu…
V dnešní době existuje spousta látek potlačujících chuť k jídlu a umělých sladidel. Mnoho látek potlačujících chuť k jídlu působí na centrální nervový systém a některé z nich musely být vyřazeny z prodeje z důvodu jejich nepříznivých kardiovaskulárních rizik. Používáním látek potlačujících chuť k jídlu se blokují zprávy, kterými se vám vaše tělo snaží samo říci, že už má dost. Existuje důvod, proč máte zvýšenou chuť k jídlu. Tento důvod může být nutriční, biochemický nebo emocionální, ale je důležité rozpoznat signál vašeho těla o pomoc a vyřešit tento základní problém.
Umělá sladidla…
Nový výzkum naznačuje, že umělé sladidla mohou ve skutečnosti stimulovat vaši chuť k jídlu, zvýšit chuť sacharidů a dokonce stimulovat ukládání tuku, což vede k nárůstu hmotnosti. Tuk a bílkoviny v potravinách komunikují poměrně rychle mezi ústy a středem sytosti v mozku, zatímco uměle slazené potraviny nevyužívají tento mechanismus, takže je příliš snadné se „přežírat“. Potravinové chutě a regulace chuti k jídlu jsou složitými tématy, ale vždy je dobré prozkoumat své emocionální souvislosti s chutí.
Obrázek: pixabay.com
