Virová deprese aneb jak se vypořádat s pocitem úzkosti po prodělání Covid-19, který trápí čím dál tím více lidí

Fotografie: Freepik

Čím déle jsme v situaci pandemie Covid-19, tím více případů duševních nemocí se dostává na povrch celé lidské populace. Zjistěte, na kterou část psychiky má koronavirus největší vliv.

V době světové pandemie koronaviru jsme už celý jeden rok. To přináší lidem mnohé duševní nepokoje, úzkosti a deprese. Jak se vyvarovat depresím a udržet si své psychické zdraví? Máme skvělý tip na ochranu svého duševního klidu.

Vědci se věnují nejen nákaze koronaviru, ale také jeho následkům

O následcích virového onemocnění Covid-19 jste měli možnost přečíst už mnoho článků. Mezi těmi, které postihují naše fyzické zdraví, musíme bohužel zařadit i následky na naší psychice. Vědci ve svém výzkumu dokázali, že po prodělání nemoci Covid-19 se u pacientů mezi následky ukazují také psychická onemocnění.

Fotografie: Freepik

Mezi ty nejčastější duševní poruchy po uzdravení se z nemoci Covid-19 patří podle italské studie:

  • z 28 % posttraumatický stres
  • z 31 % deprese
  • z 42 % úzkost
  • z 40 % nespavost

Všechny tyto poruchy mohou být samozřejmě zapříčiněné také celým tímto obdobím a pocitem, že nemáme všechny aspekty života zcela pod kontrolou. Za hodně psychických nemocí může také pocit beznaděje a fakt, že nikdo neví, kdy tato špatná světová krize skončí.

Italská studie psychického zdraví ukazuje další zajímavosti

Podle italských vědců je patrné, že více postihují špatné psychické stavy ženské pohlaví. Právě ženy jsou více náchylnější k duševní nerovnováze, úzkostem a depresím. Možná se tyto stavy objevuje více u žen z toho důvodu, že v sobě ženské pohlaví nese mateřské pudy zakořeněné hluboko v podvědomí. Pocit, že nemohou chránit před světovou pandemií své nejbližší, je příliš tíží.

Fotografie: Freepik

Úroveň stresu roste z mnoha důvodů

Vedle obav o vlastní zdraví i zdraví nejbližšího okolí je tu mnoho dalších aspektů, proč v lidech roste duševní nerovnováha. K úzkostem, obavám a depresím může docházet ze strachu z budoucnosti. Mezi obavy patří také stránka finanční, rodinného zabezpečení a strach o udržení své pracovní pozice. Za poslední měsíce se totiž odehrálo ve společnosti tolik změn, že si nikdo nemůže být jistý svým aktuálním postavením nebo svými finančními úsporami na účtu. Takové obavy pak přirozeně mohou velmi snadno vyrůst k psychickým nemocem a různým duševním poruchám.

Vědci ve své italské studii navíc uvádějí, že koronavirus může mít opravdu velký dopad na celou nervovou soustavu. Je dokázáno, že u některých pacientů je ztráta chuti či pachu zapříčiněna na základě nervového systému, nikoliv kvůli zasažení orgánů spojenými s nosem či ústy.

Jak se vypořádat se strachem a úzkostí z koronaviru?

Nejlepší radou psychologů a terapeutů pečující o naše duševní zdraví je rozhodně vnitřní klid a sebeovládání. Pokud ze všech stran, z médií i od společnosti neustále slyšíte jen slova jako “strach”, pak je třeba si uvědomit, co s námi tyto informace zvenčí dělají uvnitř. Snažte se nepřikrmovat své strachy a úzkosti a naopak se vždy uklidněte, když uslyšíte podobné strašení společnosti. Vy sami nejlépe víte, jak si psychicky v této situaci stojíte. Nenechte se ovlivnit.

Zdroj: Healthline

Psaní článků se zdravotnickou tematikou se začala věnovat hned po studiu vysoké školy. Za celou svou kariéru nastudovala ... [Více o autorovi]