Kvíz o fermentovaných potravinách a jejich zdravotních benefitech: Jsou prospěšnější, než mnozí tuší

Fermentované potraviny zažívají v posledních letech boom. Spojují se se zdravím střev, imunitou i pohodou organismu.

Fermentace není žádný moderní trend, jak by si mnoho lidí myslelo. Čím dál častěji se o něm mluví nejen v souvislosti s výživou, ale i s prevencí civilizačních onemocnění. Přesto má mnoho lidí jen mlhavou představu o tom, co fermentace vlastně přesně znamená a proč by měla mít místo v běžném jídelníčku.

Co je fermentace a proč vznikla

Fermentace je přirozený proces, při kterém mikroorganismy, které dokáží získat energii bez přístupu vzduchu, rozkládají cukry a škroby na jednodušší látky. Tento proces lidstvo využívá tisíce let. Díky němu vznikaly potraviny, které vydržely déle, měly výraznější chuť a byly lépe stravitelné. Typickými příklady jsou kysané zelí, kefír, jogurt, kimchi, miso nebo tempeh. Původně šlo hlavně o způsob konzervace bez chlazení. Až moderní věda ukázala, že fermentace zásadně mění i nutriční hodnotu potravin.

Během fermentace vznikají totiž probiotické kultury, které podporují střevní mikrobiom. Právě ten má podle odborníků vliv nejen na trávení, ale i na imunitu, metabolismus nebo psychickou pohodu. Fermentované potraviny navíc často obsahují lépe vstřebatelné vitaminy nebo minerály.

Fermentace zažívá renesanci i v domácnostech. Domácí výroba kefíru, kombuchy nebo kvašené zeleniny umožňuje kontrolovat složení i chuť. Zároveň ale platí, že ne každá fermentovaná potravina z obchodu je automaticky zdravá, pasterizací se totiž živé kultury ničí. Moderní výživa proto doporučuje kombinovat tradiční fermentované potraviny s pestrou stravou bohatou na vlákninu, která „živí“ střevní bakterie. Fermentace tak není zázračným řešením, ale důležitým dílkem skládačky zdravého životního stylu.

Zdroj: Autorský text redakce ZdravéStravování.eu, podklady z veřejně dostupných informací na webu Wikipedie, Healthline