Lidská populace se čím dál více potýká s problémy nespavosti. Jde buď o nedostatek spánku či je spánek nekvalitní. Jako odůvodnění můžeme brát to, jaký život vedeme. V našem životě snadno dochází ke stresovým a jinak obtížným situacím. Spánek je pro nás přitom velmi důležitý. Jde vlastně o proces, při kterém se naše buňky v těle regenerují. Proto bychom měli dbát na dostatečně kvalitní a dlouhý spánek každou noc.
Nový výzkum provedený francouzskou vládní agenturou Santé Publique France odhalil, že jedinci účastnící se výzkumu spí v průměru pouze asi 6 hodin a 42 minut. Obecně je přitom doporučováno spát 7, spíše 8 hodin denně. Navíc by mělo jít o pravidelnou rutinu, tedy chodit spát a vstávat pokud možno ve stejné časy. Nahromaděný stres a další zátěže ale způsobují problémy stále více lidem.
Nedostatek spánku škodí našemu zdraví
Nejen rychlé tempo okolního světa a stres. Za problémy s nedostatečným přísunem spánku může i časté sledování obrazovky telefonu, tabletu i televizoru před spaním. Takové záření může mít neblahý vliv na biorytmus člověka, který se pak necítí tolik ospalý a způsobuje mu to problémy vůbec usnout.
Důsledky nedostatku spánku jsou velmi nepříjemné a zdraví škodlivé. Kromě našich nepříjemných pocitů jde i o to, jak to ovlivňuje jednání z naší strany s jinými lidmi. Ti mohou být přítomni důsledkům našeho jednání pod vlivem nedostatečného odpočinku. Sociální situace se tímto mohou snadno stát nepříjemné pro nás, ale i pro naše nejbližší okolí. Jde třeba o:
- špatnou náladu
- úzkost
- nervozitu
- sníženou energii
Z dlouhodobého hlediska je absence 7 a více hodinového odpočinku zdraví škodlivá a může se projevit jak viditelně, tak i vnitřně. Jedním z problémů plynoucích z tohoto nedostatku je i nadváha. Existují výzkumy, které našly souvislost mezi malou délkou spánku a přibíráním na váze. Trochu zjednodušeně lze říci, že pokud lidé nespí, mají více chuti k jídlu a cítí se méně sytí.
Člověk se hůře soustředí a méně si pamatuje
Dalším zdravotním rizikem je ztráta imunitní obrany. Imunita nás přitom má chránit před běžnou infekcí či nemocí. Pokud tělu nedopřejeme dostatek času k regeneraci, není tělo připraveno s nemocemi bojovat. Velmi podstatné jsou i kardiovaskulární choroby, tedy choroby spojené se srdcem. Při spánku se aktivita srdce zpomaluje. S tím je spojeno snížení rizika hypertenze, infarktu a mrtvice.
Nedostatek spánku se v neposlední řadě projevuje také snížením kognitivních funkcí. To znamená, že v průběhu dne je pro takového člověka obtížné se soustředit, ztrácí pozornost a dokonce to může mít vliv také na ztrátu paměti. Negativní emoce nejsou nikterak výjimečné. Nervozita, podrážděnost, to vše může mít vliv na pozdější podlehnutí depresím.
Fotografie: Freepik
