Panickou ataku doprovází typické příznaky. Patří mezi ně i zrychlený srdeční tep a pocení
Fotografie: Depositphotos
28. srpna 2024Lenka Burešová
Panický záchvat prožije každý alespoň jednou za život. Ovšem jedinci, kteří ho zažívají pravidelně, trpí panickou poruchou, již je potřeba léčit.
Panická ataka je náhlý, intenzivní stav úzkosti, který často přichází bez varování a může být velmi ochromující. Tento stav je charakterizován silným pocitem strachu, který může vyvolat fyzické i psychické příznaky, jež jsou pro mnoho lidí děsivé. Mnozí si mohou myslet, že prožívají srdeční infarkt nebo jiný závažný zdravotní problém, což situaci ještě více zhoršuje, informuje doktor Timothy J. Legg.
Co vyvolává panickou ataku
Panické ataky mohou být vyvolány různými faktory, které se liší od člověka k člověku. Jedním z nejčastějších spouštěčů je stres. Když je člověk vystaven dlouhodobému stresu, jeho tělo je neustále v pohotovosti, což může vést k přetížení a nakonec k panické atace. Stresové situace, jako jsou problémy v práci, osobní krize nebo finanční potíže, mohou přetížit nervový systém a vyvolat úzkostnou reakci.
Dalším významným faktorem je genetická predispozice. Pokud někdo v rodině trpí panickými atakami nebo úzkostnými poruchami, zvyšuje to pravděpodobnost, že i další členové rodiny budou náchylní k podobným problémům. Genetika může ovlivnit, jak tělo a mysl reagují na stresory a jaké chemické procesy se v mozku odehrávají, uvádí web Healthline.
Fotografie: Depositphotos
Některé fyzické stavy mohou také přispět k panickým atakám. Například problémy se štítnou žlázou, srdeční problémy nebo nízká hladina cukru v krvi mohou vyvolat příznaky, které napodobují panickou ataku. V některých případech mohou být tyto fyzické problémy skutečným spouštěčem panických atak, protože tělo reaguje na fyzické změny zvýšenou úzkostí.
Příznaky panické ataky jsou dle Nicole Washington velmi různorodé a mohou zahrnovat jak fyzické, tak psychické projevy. Jedním z nejvýraznějších příznaků je náhlý a intenzivní pocit strachu nebo hrůzy, který se často objevuje bez zjevného důvodu. Tento strach může být tak silný, že člověk má pocit, že ztrácí kontrolu nad sebou nebo že se něco strašného stane. Mezi další běžné fyzické příznaky patří:
Zrychlený srdeční tep
Pocení a třes
Dušnost
Závratě a nevolnost
Mravenčení nebo necitlivost
Neklid nebo pocit odcizení
Jak řešit panickou ataku
Řešení panických atak vyžaduje jak okamžité kroky k uklidnění těla a mysli, tak dlouhodobé strategie pro prevenci dalších epizod. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak okamžitě zvládnout panickou ataku, je zaměřit se na dýchání. Pomalu se nadechujte nosem, zadržte dech na několik sekund a poté pomalu vydechujte ústy. Toto jednoduché dechové cvičení může pomoci zpomalit srdeční tep, uvádí Deborah Weatherspoon.
Fotografie: Freepik
Další technikou je tzv. uzemnění. Tento přístup zahrnuje zaměření se na to, co se právě děje kolem vás a vnímání reálného světa. Můžete se soustředit na pět věcí, které vidíte, čtyři věci, které slyšíte, tři věci, kterých se můžete dotknout, dvě věci, jejichž vůni cítíte, a jednu věc, kterou ochutnáte. Tímto způsobem se můžete vrátit do přítomného okamžiku a odvrátit svou mysl od úzkostných myšlenek.
Z dlouhodobého hlediska je důležité pracovat na snižování celkové úrovně stresu a úzkosti. Dle odborníků je kognitivně-behaviorální terapie jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se naučit zvládat úzkost a předcházet panickým atakám. Tato terapie vám pomůže identifikovat a změnit myšlenkové vzorce, které přispívají k úzkosti. Léky mohou být také součástí léčby, zejména pokud jsou ataky časté.
Změny v životním stylu mohou také hrát klíčovou roli v prevenci panických atak. Pravidelné cvičení, zdravá strava, dostatek spánku a omezení konzumace kofeinu a alkoholu mohou významně snížit riziko úzkostných stavů. Relaxační techniky, jako je meditace, jóga nebo progresivní svalová relaxace, mohou pomoci udržet mysl a tělo v rovnováze. Jak se projevuje stres na psychice i na těle, jsme také psali na ZdravémStravování.
Ještě naši dědečkové a babičky mívali ve zvyku dát si po obědě šlofíčka a dopřát si klidný spánek. V dnešní uspěchané době se na tento zvyk zapomnělo, a pakliže by ho chtěl někdo obnovit, nejspíš na něj jeho okolí bude koukat jako na blázna, nehledě na to, že během pracovního dne za tímto účelem není vyhrazeno dostatek času. Přitom je ale vědecky dokázáno, že hodinový spánek po obědě rapidním způsobem zlepšuje naši produktivitu během celého odpoledne. […]
Každý dennodenně zažíváme řadu nepříjemných momentů. Může jít o náročnou schůzku v práci, stres, shon, termíny, hádky. Je spousta toho, co nás může rozhodit. Vědci ale tvrdí, že řešení těchto problémů vůbec není tak v nedohlednu, jak by se mohlo zdát. […]
Stres a úzkost hrají při snaze o hubnutí velkou roli. Dnes je zcela běžné, že během jediného dne na nás číhá nespočet stresových faktorů. Počínaje brzkým ranním vstáváním, přes dopravní zácpy cestou do zaměstnání, důležitých […]
Nezáleží na tom, zda jste ve stresu kvůli práci, rodinným problémům nebo jiným věcem. Všechny druhy stresu vedou k těm samým špatným věcem: obezita, nespavost, zdravotní problémy se srdcem, zažíváním… Je spoustu nebezpečných závěrů stresu, proto […]
Přimět tělo k dosažení plného potenciálu je skvělá věc, ale příliš agresivní práce a odpírání odpočinku, může být velmi nešťastné rozhodnutí. V dnešní době je čím dál častější, že jsou lidé přepracovaní. Ať už z nadměrného pracovního stresu, vztahového dramatu a těsných, vyčerpávajících termínů. Zkrátka práce a různé úkoly jsou prioritní, i když nám mnohdy tělo dává jasně najevo, že to už toho víc nezvládne. […]