Koronavirus je stále velká neznámá nejen pro laickou veřejnost, ale také pro lékaře, zdravotnický personál a vědce. Na univerzitě v britském Oxfordu se proto zaměřili na stav plic při infekci i po ní. V rámci studie použili novou monitorovací techniku, která prokazatelně potvrzuje domněnku o poškození plic, kterého by si lékaři během běžného vyšetření nemohli všimnout. U některých pacientů pak plíce vykazovaly abnormality i několik měsíců po infekci.
Poškození plic nejen u těžkých případů
Oxfordští vědci do studie zahrnuli 10 pacientů ve věku 19 až 69 let, kteří prodělali prokazatelně koronavirus, ale nikdo ze skupiny neměl těžší průběh a neskončil na jednotce intenzivní péče. V rámci této skupiny si 8 pacientů stěžovalo na dušnost a někteří pociťovali únavu a vyčerpanost i tři měsíce po nemoci.
Zatímco u těžkých případů je poškození plic nepochybné, u těchto pacientů s mírnější formou musela být použita k odhalení abnormalit magnetická rezonance s inhalováním xenonového plynu.
Zcela jasné obrazy poškozených plic při mírném průběhu
Do pozorovací studie byli zařazeni pacienti s mírným nebo těžším průběhem, kteří ale nepotřebovali ke svému vyléčení akutní lékařskou pomoc. Vědci při skenování těchto 10 pacientů zjistili poškození plic u 8 z nich právě díky nové zobrazovací metodě pomocí xenonového plynu a magnetické rezonance. U těchto pacientů dokonce vědci nalezli přesné oblasti, ve kterých nedochází ke správnému okysličování krve a vzduch neproudí do krevního řečiště bezproblémově.
Je tomu tak i u bezpříznakových pacientů?
Otázka, na kterou chtějí lékaři z Oxfordu odpovědět, do jaké míry dochází k poškození plic u nejlehčích forem nákazy koronavirem nebo dokonce u bezpříznakových případů. Z tohoto důvodu plánují vyšetřit až 100 pacientů, u kterých byla prokázána pozitivita na koronavirus, ale neměli závažné příznaky. Očekávají totiž, že i tito pacienti mohou mít zdravotní obtíže po několika měsících od nákazy, otázkou je, zda budou tyto následky trvalé nebo dočasné.
