Obranné mechanismy lidského těla: K čemu slouží a v jakých situacích se hodí

Fotografie: EverJean / Creative Commons / Attribution-Share Alike 2.0

Lidské tělo je složitý soubor mnoha biologických cyklů, které je často obtížné plně pochopit. Jedním z těchto systémů je soubor obranných mechanismů.

Někdy naše tělo reaguje způsobem, kterému nerozumíme. Každodennosti, jako je zívání, třes a husí kůže či naše reakce na vysoké zvuky, jsou věci, nad nimiž v běžném životě nepřemýšlíme, ale ve skutečnosti jsou jejich funkce složitější, než jsme si dříve mysleli, potvrzuje lékařka Alana Biggers.

Zívání

Zívání ochlazuje mozek a pomáhá nám myslet o něco jasněji. Lidé si tento akt spojují s nedostatkem spánku a únavou, ale je známo, že vyčerpání a nedostatek spánku ve skutečnosti zvyšují teplotu mozku, takže dává smysl, že když jsme unavení, zíváme více. Lidé si také dříve mysleli, že zívání je dýchací funkcí, která pomáhá získat další kyslík ve chvílích „ospalosti“, ale to bylo vyvráceno.

Kýchání

Kýchání je považováno za reflex – když se do našeho těla nosem dostanou bakterie, prach, pyl a mnoho dalších věcí, mozek použije kýchání jako způsob, jak tyto dráždivé látky dostat ven. Další výzkumy poskytly důkazy o tom, že kýchání může sloužit také k resetování naší nosní dutiny.

Protahování

Je to jedna z těch věcí, jež my i naši domácí mazlíčci děláme, aniž bychom se nad tím zamysleli. Instinktivně se protahujeme v různých okamžicích během dne. Když se probudíme, když jsme příliš dlouho seděli u počítače, když se cítíme během dne trochu unavení. Je to vlastně přirozený instinkt, který pomáhá připravit klouby na vše, co je čeká. Může také obnovit průtok krve a zlepšit naši náladu.

Fotografie: Pexels

Varhánky

Všichni jsme už někdy byli ve vodě tak dlouho, až se nám začaly na prstech tvořit tzv. varhánky. Nedávno laboratorní testy potvrdily, že vrásčité prsty nám mohou pomoci zlepšit úchop mokrých nebo ponořených předmětů a také nám pomáhají usměrňovat vodu. Představte si běhouny na pneumatikách automobilů, jde o podobný princip.

Citlivost na vysoké zvuky

Už při představě nehtů na tabuli se nám zvedá žaludek, ale tato reakce je ve skutečnosti obranným mechanismem. Vysoká frekvence, které nehty na tabuli vydávají, se shodují s křikem opic makaků. Domnívají se, že se jedná o obranu, když se dělo něco špatného, když jsme žili ve skupinách ve volné přírodě. Varovné signály nám pomáhaly přežít už v našich počátcích.

Husí kůže

Husí kůže vzniká, když se drobné svaly na bázi vlasových folikulů stáhnou a způsobí, že se naše chlupy postaví nahoru. To bylo v minulosti užitečné z nesčetných důvodů. Zaprvé, když jsme měli všude po těle chlupy, díky tomu nám vstávaly, a to nás zase činilo většími a hrozivějšími. Za druhé, když byla zima, husí kůže nám zvedala chlupy a pomáhala zachytit trochu vzduchu navíc, který jsme pak mohli použít k izolaci a udržení tepla.

Slzy

Pláč je sice spojován s emocemi, ale ve skutečnosti je užitečný i z jiných důvodů. Slzy fungují jako sliznice pro naše oči, když se s nimi dostanou do kontaktu cizí předměty. Pomáhá nám chránit náš nejdůležitější smysl, a to zrak. Ve stresových situacích naše tělo reaguje pláčem, aby přivodilo nepříjemné pocity osobě nebo situaci, která nám přináší bolest, a přitom jí ublížilo.

Fotografie: Freepik

Škytavka

Když jíme příliš rychle, velké množství nebo polykáme velké kusy jídla, může dojít k podráždění bloudivého nervu. Ten je úzce spojen s naším žaludkem a bránicí. Výsledkem je škytavka.

Myoklonická křeč

Jedná se o podivné škubání, které pocítíte, když si lehnete, usnete a vaše tělo se na vteřinu zachvěje, jako byste dostali elektrický šok. V tu chvíli se vám stáhnou všechny svaly, což způsobí, že se probudíte a trhnete sebou z postele. Příčinou tohoto jevu je rychlý pokles dechové frekvence, zatímco puls se zpomaluje jen velmi mírně a svaly jsou uvolněné. Je zajímavé, že mozek si tyto akce vykládá jako předzvěst smrti. Proto se vás snaží zachránit tím, že vám dá šok.

Zdroj: Healthline, Healthline, Healthline, Fumara