Pestrá strava – základ úspěchu

Mnoho lidí se snaží zredukovat tělesnou hmotnost pomocí hladovek. V tomto případě se vždy jedná o jojo efekt a při návratu k normálnímu stravování opět kila vyletí nahoru. Krátkodobé půsty a očisty jsou bezesporu zdravé, ale ne za účelem dlouhodobého hladovění, abychom zhubli. To by byla jiná kapitola. Každý z nás by se měl zamyslet nad způsobem svého stravování a snažit se upravit svůj jídelníček tak, aby byl v co nejvyšší možné míře, podobný přirozené stravě, jakou konzumovali naši předci.

Pestrá strava je základ úspěchu

Strava by všeobecně měla obsahovat alespoň 50 až 60 % sacharidové složky, tedy potraviny obsahující polysacharidy a vlákninu, které jsou hlavním zdrojem energie pro naše tělo. Mezi tyto potraviny patří např. rýže, pohanka, kroupy, jáhly, kukuřice, brambory a obilí (mouka a moučné výrobky, těstoviny), které by měly být konzumovány v celozrnné formě a podávány jako příloha.

Vybíráme zdravější varianty

Pokud jsou tyto přílohy různě loupány a broušeny, jsou tak zbaveny nejcennější části zrna, která obsahuje řadu vitaminů a stopových prvků (např. bílá rýže versus hnědá neloupaná rýže natural). Celozrnné obiloviny jsou v současné době stále ještě nedoceněnou složkou potravy. Přitom se jedná o velmi komplexní a hodnotné potraviny, které obsahují všechny nezbytné živiny.

Maso, ryby a mléčné výrobky

Na talíři má být dále zastoupena bílkovinná složka. Bílkoviny by měly tvořit asi 25 % přijímané potravy. Může ji tvořit luštěnina, maso teplokrevných živočichů nebo ryb, sojové produkty či mléčné výrobky. Tuky mají být zastoupeny ve stravě maximálně v 30%. Přičemž upřednostňujeme kvalitní rostlinné tuky, nízkotučné mléčné výrobky, libové maso a ryby. Ty obsahují vysoké množství tělu prospěšných nenasycených mastných kyselin.

Fotografie publikována se svolením Apolonia Photography/FreeDigitalPhotos.net


Řekněte ostatním, co si myslíte