Tiché příznaky zápalu plic řada lidí podceňuje a nevěnuje jim dostatečnou pozornost

Pneumonie je mezi lidmi známá spíš pod lidovým názvem zápal plic. Jedná se o onemocnění, které postihuje plíce zánětem. Příčinou jsou nejčastěji viry a bakterie. Někdy k pneumonii může dojít i v souvislosti s užíváním konkrétních medikamentů, či na základě probíhajícího autoimunitního onemocnění.

Vždy se jedná o závažný stav, který není radno podceňovat. Lékař ve většině případů nasazuje antibiotika a doporučí klid na lůžku. Někdy se zápal plic nemusí hned plně projevit. Jisté příznaky však mohou značit tento problém. Jaké to jsou?

„Tiché“ příznaky zápalu plic

Jaké projevy mohou být spojené s probíhajícím zápalem plic?

Rychlý puls (tachykardie): pokud je delší dobu vaše srdeční frekvence vyšší jak 100 tepů za minutu, je záhodno navštívit co nejdříve ošetřujícího lékaře.

Bolest na hrudi: pociťujete snad nepříjemné bolesti na hrudníku? I v tomto případě se může jednat o jeden z příznaků pneumonie. Zvlášť pokud je doprovázen urputným kašlem. Ihned vyhledejte lékaře.

Fotografie: Freepik

Zvýšené zahlenění a vyčerpávající kašel: při kašli sice hleny vyprodukujete, avšak to nepřináší žádnou úlevu. Z vykašlávání jste velmi unavení. Je opět nutné navštívit zdravotnické zařízení bez odkladu.

Vykašlávání krve: pakliže vykašláváte hlen s příměsí krve, může se jednat o velmi závažný stav, kdy infekce pronikla do plic. Přivolejte si záchrannou službu v případě celkového zhoršení stavu, nebo se nechte ihned dopravit do nemocnice.

Další příznaky možné pneumonie

V případě, že se potýkáte se zimnicí, kterou střídají vysoké horečky, situaci nepodceňte a zkontaktujte lékaře. Zejména v případě, že se teploty nedaří nijak snížit. Nejspíš bude nutné nasadit antibiotika. Pokud u sebe zaznamenáte i zhoršené dýchání a potíže se stupňují, přivolejte si lékařskou pomoc.

Jak se pneumonie diagnostikuje?

Zápal plic se nejčastěji diagnostikuje rentgenem plic. Lékař také provede základní fyziologické vyšetření, hlavně tedy poslech hrudníku, měření krevního tlaku a zkontroluje frekvenci dýchání i tep.

Také se obvykle přistupuje k provedení krevních testů, které jsou zaměřené na krevní obraz (červené a bílé krvinky, trombocyty) a také jaterní krevní parametry (ALT, ALP, AST, GGT a bilirubin). V některých případech se dává k rozboru do laboratoře i vzorek sputa (hlenu), který vyloučí, nebo prokáže plicní choroby.

Úvodní Fotografie: Freepik