Německá expertka na viry považuje současná opatření za přehnaná a nedomyšlená

Současná situace nutí vlády k řadě opatření. Nošení roušek, zavřené školy, obchody, veřejné akce, zákaz vycházení – to vše za cílem minimalizovat riziko nákazy. Může se to zdát jako jasné a správné řešení, ale ne všichni se na tom shodnou. Například odbornice na viry Karin Mölling, která se studiem těchto organismů zabývá v podstatě celou svou vědeckou kariéru, se s tímto postupem příliš neztotožňuje.

Panika není na místě

Upozorňuje, že tento virus je extrémně nakažlivý – jen tak si lze vysvětlit to, že se za tak krátký čas rozšířil prakticky do všech států světa. Virus vyvolává onemocnění COVID-19, které ale ve většině případů nemá vážné následky.

Průběh může být více či méně příjemný, ale úmrtnost není v celkovém měřítku extrémně odlišná od jiných chorob. Současná opatření jsou podle Karin zbytečně dramatická.

Podobný scénář se prý opakuje prakticky každou zimu v mnoha zemích v případě epidemie chřipky. I tou každoročně onemocní stovky milionů lidí lidí a část z nich na ni také umře a jedná se velmi podobnou rizikovou skupinu lidí. Rozdíl je snad pouze v tom, jak moc je nemoc infekční. Koronavirus se šíří rychleji, a je tedy větší potenciál, že zasáhne větší procento populace.

Současná opatření nedávají smysl

Podle německé expertky jde skutečně o přehnanou reakci, která navíc nutně povede k řadě dalších problémů jako nedostatečné léčby chronicky nemocných pacientů, odkládání operačních zákroků, atd. ale i obrovské ztráty na ekonomice.

Stačila by přitom mírnější opatření, asi taková, jaká se zavádějí v případě epidemií chřipky. Může se omezit provoz některých institucí, dbát na zvýšenou hygienu apod., ale zavírat kvůli tomu plošně školy, obchody, restaurace a další je přehnané a nebude to mít dobré výsledky.

V současné chvíli totiž na nemoc COVID-19 neexistuje lék a představa, že zde bude k dispozici za několik týdnů není reálná. Pokud není lék, nemoc se zde bude točit ještě klidně několik let a její intenzita může v čase stoupat a klesat. Tato opatření samozřejmě nejsou udržitelná dlouhodobě, a proto je zbytečné držet je více než měsíc, jakmile budou uvolněny, počet nakažených opět stoupne, tomu se nedá zabránit.

Chraňme jen ohrožené

Podle Karin je daleko efektivnějším způsobem tzv. promoření populace s tím, že se budou zvláště chránit pouze rizikové skupiny obyvatelstva. Mezi ně patří zejména senioři, chronicky nemocní pacienti nebo lidé s oslabenou imunitou. V platnosti by tedy mohlo zůstat například nošení roušek či zvýšená hygiena nebo omezená prodejní doba pro ohrožené skupiny, ale celoplošné zavírání nemá smysl.

Vytvoření globální imunity má v boji proti nemoci daleko větší význam. Zvláště mladým lidem by se měla zcela povolit uzda, aby se vzájemně nakazili!

Fotografie: Pixabay