Krevní skupiny jsou rozlišovány na základě přítomnosti specifických látek, které se v jejich struktuře objevují díky vývoji lidské rasy. Velmi zvláštními vlastnostmi si vyznačují především osoby s krevní skupinou B.
Popsání krevních skupin je připisováno rakouskému lékaři Karlovi Landsteinerovi, který jejich objev učinil již v roce 1900 a v roce 1930 mu za něj byla udělena Nobelova cena. V původním objevu se vyskytují pouze tři krevní skupiny, a to 0, A a B, které byly později doplněny o typ AB a rozlišení Rh faktoru.
Krevní skupiny určují specifický genotyp jedince, ale také jeho schopnost adaptace na různé podmínky či stravu, jež jsou také důležité při budování tělesné kondice. Mezi uvedenými typy, právě třetí krevní skupina, tedy B, je velmi zvláštní vzhledem k vlastnostem a schopnostem jejích nositelů, jichž je v celkové populaci přibližně 11 %.
Původ krevních skupin
Podle různých výzkumu je v současné době přijímanou teorií přítomnosti několika typů krevních skupin vývoj lidské rasy a její adaptace na aktuální podmínky. Základní krevní skupinou je 0, která je považována za nejstarší a představuje původní typ, jímž disponovali lovci a sběrači. Nositelé této krevní skupiny byli přizpůsobeni základním podmínkám a syrové stravě s vysokým obsahem masa. Krevní skupina 0 neobsahuje speciální látky.
Vznik krevní skupiny A
Druhá krevní skupina, tedy A, je mladší než krevní skupina 0 a vyvíjela se s rozvojem zemědělství a domestikace chovných zvířat. Vzhledem k méně aktivnímu životnímu stylu a změně stravy se začala vyvíjet druhá krevní skupina obsahující speciální látky a protilátky, které pomáhaly lidem správně se adaptovat na nové životní podmínky.
Vznik krevní skupiny B
Krevní skupina B se začala rozvíjet až s výpravami do nových oblastí a jejich dobýváním. Také proto se v krvi začaly tvořit látky, které podporovaly schopnost adaptace cestovatelů na rychle se měnící prostředí nebo dlouhé cesty. Třetí krevní skupina je označována jako krev cestovatelů.
Vznik krevní skupiny AB
Čtvrtá krevní skupina je nejmladší a její vznik se datuje do moderního období. Vznikla spojením krevních skupin A a B a je typická obecně proměnlivou adaptační schopností.
Co krevní skupiny ovlivňují
Krevní skupiny jsou velmi důležitým faktorem příjmu potravy. Jednotlivé fenotypy ovlivňují, jakým způsobem je který typ potravy v těle zpracováván. Pokud se tedy rozhodnete držet dietu, je velmi důležité nejdříve určit, jakou máte krevní skupinu, a podle ní si složit vhodný jídelníček, který se vám bude dobře spalovat. Kromě metabolických pochodů má krevní skupina vliv především na schopnost reprodukce a náchylnost k chorobám.
Krevní skupiny a schopnost reprodukce
Při reprodukci vstupují do lidského plodu genetické vlastnosti rodičů a jeho schopnost vývoje je závislá především na tom, zda jsou Rh faktory a krevní skupiny rodičů kompatibilní. Pokud se setkají rodiče s odlišným Rh faktorem, je riziko ztráty plodu vždy vyšší, jelikož dochází k mísení Rh faktorů, které fungují jako vzájemně se napadající protilátky. Obdobný problém je pak také při dárcovství krve – zejména mladší typy krevních skupin mohou být transfuzí doplněny pouze kompatibilními typy.
Zvláštnost krevní skupiny B a její náchylnost k nemocem
Mezi jednotlivými fenotypy představují jedinci s krevní skupinou B výjimečnou kategorii velmi přizpůsobivých osob, které jsou schopny se adaptovat i na výrazně náročné okolní podmínky včetně nedostatku stravy či extrémního počasí, ale také například na technologický pokrok. Jedná se o aktivní osoby, jež rády cestují a v kolektivu se velmi rychle zorientují. Náchylní jsou především ke kardiovaskulárním nemocem, cukrovce, chronické únavě a infekčním onemocněním.
