Infarkt a záchvat paniky mají podobné projevy. Naučte se rozpoznat, kdy se jedná o opravdu vážný stav

fotografie: Freepik

U infarktu a při záchvatu paniky cítí člověk silné a rychlé bušení srdce. Zároveň ho bolí na hrudi a pociťuje dušnost. Pro někoho může být těžké rozlišit, o co přesně se jedná, říká lékař Joyce Oen-Hsiao.

Lidé trpící psychickými potížemi mohou zažívat i nekontrolovatelnou paniku, se kterou neumí pracovat. Panika je může zastihnout v momentě, který vůbec nečekali, a postižený člověk neví, jak se má zachovat. Někteří lidé mají dokonce symptomy podobné infarktu. V mnoha případech je volána i záchranná služba, protože není jasné, co člověka trápí. Je proto dobré znát rozdíly a vědět, jak se v dané situaci zachovat.

Jak poznat infarkt

K infarktu dochází nejčastěji z toho důvodu, že má člověk ucpané tepny a krev nemůže proudit k srdci. Předtím, než dojde k takto závažnému stavu, se postupně ucpávají tepny plakem. Když se kousek plaku uvolní, je vytvořena sraženina, kvůli níž se ucpe tepna. Následně krev nemůže proudit k srdci a postižená část srdce začne odumírat. Čím později se člověku dostane lékařské pomoci, tím horší budou následky. Jedním z důvodů infarktu je i nezdravý životní styl, vysoký tlak nebo cholesterol.

Fotografie: Freepik

Porucha zvaná záchvat paniky

Tímto onemocněním trpí mnoho lidí a někdy člověka přepadne tak nečekaně, že vypadá jako infarkt. Ten, kdo se s ním ještě nesetkal, nebude předpokládat, že jde o chvilkový panický záchvat. Jedná se o silný pocit strachu a úzkosti naráz.

Na tyto pocity tělo reaguje negativně a člověk si myslí, že každou chvíli omdlí nebo umře. Jelikož jsou tyto stavy nepříjemné, ovlivňují celkovou kvalitu života a duševní pohodu. Nejedná se však o stav, který by člověka ohrožoval na životě. Tento typ úzkostné poruchy lze léčit u psychologa a psychoterapeuta.

Fotografie: Pixabay

Stav, k němuž dochází při záchvatu paniky, se nazývá také panická ataka. Ta je doprovázena řadou silných tělesných příznaků, a proto je pro člověka velice nepříjemná psychicky i fyziky. Dochází při ní k silnému bušení srdce, bolesti na hrudi, pocení, dušení, návalům horka, závratím nebo k pocitům depersonalizace. Ataka většinou trvá několik minut, ale u někoho třeba i dvě hodiny. U mnoha lidí se po jejím skončení objeví pocit neklidu, vyčerpání nebo třes.

Rozdíly mezi infarktem a panikou

Mezi těmito stavy existují určité symptomy, díky nimž lze poznat, o který z nich jde. Oba stavy zapříčiňují bolesti na hrudi, ale i přesto lze mezi nimi nalézt malý rozdíl. Když člověk dostane infarkt, pociťuje bolesti i na jiných částech trupu. Nejčastěji se jedná o ruce, čelist nebo krk. Pacienti mívají dojem, jako kdyby jim na hruď tlačilo něco velmi těžkého, a občas se přidá i pálení žáhy. V případě paniky se jedná pouze o bodavou bolest na hrudníku a zběsilý tlukot srdce.

Fotografie: Freepik

U infarktu je potřeba rychle zajistit lékařskou pomoc. Při pozdějším zásahu lékaře může u pacienta dojít k nenávratnému poškození mozku nebo ke smrti. Je to nouzový stav, u něhož hraje hlavní roli čas. U paniky je nutné pacienta uklidnit a naučit ho správně dýchat. Dýchací cvičení v mnoha případech pomáhají. Jestliže si nejste jisti, o co přesně jde u vás, raději vyhledejte lékařskou pomoc.

Zdroj: MedicalNewsToday