Účinná metoda hubnutí, kterou skoro nikdo nepoužívá a přitom je lehce dostupná

Fotografie: Freepik

Hubnutí je něco, o čem si řada lidí myslí, že jde o něco velmi složitého. Tak tomu ale být nutně nemusí. Dnešní uspěchaná doba sebou nese i to, že vše děláme ve spěchu, a to včetně jídla. Nemáme čas se v klidu najíst, jíme v kanceláři, a přitom koukáme na monitor počítače, jíme u televize, za volantem. Pak se není čemu divit, že máme problémy se zažíváním, přibíráme na váze, i když jíme málo, jsme unavení, předčasně stárneme.

Obezita je dnes jednou z nejvíce rozšířených nemocí. Proto je doba diet tak v módě. Keto dieta, paleo dieta, alkalická, vajíčková, a ještě mnoho dalších. Stále počítáme kalorie, kolik jsme jich přijali, ale úplně jsme zapomněli, že stejně důležité je zamyslet se nad tím, jak jíme. Protože když jíme pomalu, nejen že sníme méně, ale dokážeme tak i zhubnout. Ukážeme si proč, a jaké další přínosy pro nás má, když jíme pomalu.

Chceme-li zhubnout, jezme pomalu

Vypadá to jako naprostá samozřejmost, ale zkuste si vzít stopky, a změřit, za jak dlouho sníte snídani, za jak dlouho polévku, hlavní jídlo, večeři. Možná budete překvapeni, jak moc rychle jíte. Tím že jíte rychle vznikají hned 2 problémy. Jídlo se už v ústech smíchává s trávícími fermenty, a tak žaludek nemusí vydat tolik energie, aby ho rozmělnil pro pozdější trávení. Když málo žvýkáte, přicházejí do žaludku velké kusy potravy, navíc bez trávicích šťáv, a pak po jídle nastupuje pocit plnosti, zažívacích obtíží, až po tvorbu vředů, nebo různých gastritid.

Druhým problémem je, že když jíte rychle, sníte mnohem více potravy. Takže přijmete více kalorií, a tím začnete přibírat na váze. Jsou to vlastně takové spojené nádoby. Podívejte se na některé národy. Snídají klidně půl hodiny, u oběda stráví hodinu i více, a stejně tak večeří. Zvláštní studii provedla Univerzita of Rhode Island. Vzala 30 žen, které měli normální váhu, a připravila pro ně jídlo.

Účastnice mohly jíst až do úplného nasycení. První jídlo měli sníst co nejrychleji. Druhé pak, tak pomalu jak jen dokáží. Rozdíl v přijatém počtu kalorií byl opravdu zajímavý. Zatímco v prvním případě přijali 646 kalorií, i když jedli jen 9 minut. Při druhém jídle, které konzumovali 29 minut, přijali jen 579 kalorií. Rozdíl 67 kalorií, tedy 10%, i když jídlo trvalo o 20 minut déle. Zajímavé, že?

Naše trávení je od přírody nastavené

Důvody jsou prosté. Naše fyziologie je nastavená tak, že pocit sytosti přichází po 20 minutách, co začneme jíst. Takže kdy jíme rychle, pocit že jsme sytí, přijde v době, kdy už jsme dávno od stolu pryč. A naše psychika to podtrhujeme tím, že když jíme pomalu máme z jídla dobrý pocit, a stačí nám tak sníst méně. Jak jednoduché.

Další nesporné výhody pomalého stravování je úprava zažívání, takže různé tlaky, gastritidy, křeče, to vše zmizí. A také nám to pomůže v jedné věci, kterou si většina z nás neuvědomuje. Je 11:30hodin, jdu na oběd. Jenže tělo ještě nemá potřebu doplnit kalorie. Takže jím, i když hlad nemám. Jen jsem tak nějak nastavený. Když budeme jíst tehdy, když nám tělo dá signál, že hladoví, sníme méně, a pomůže nám to s hubnutím.

Fotografie: Pixabay

Pomalu jíst se nechá naučit

Stejně jako se učíte jezdit na kole, číst, psát, se můžete naučit jíst pomalu. Každý zdravý člověk má 32 zubů. Když každé sousto budete žvýkat alespoň tolikrát, uvidíte, jak se rychlost vašeho jídla zpomalí. Myslete při jídle na to, jak jídlo prochází zažíváním a všechny výživné látky z něj si tělo bere. Už jen tím si vytváříte pohodu při jídle. A zpočátku si rychlost jídla měřte na hodinkách.

Každý týden můžete přidat 1 minutu času, než se najíte. Po 30ti dnech se to pro vás stane automatické, a začnete jíst opravdu pomalu a v klidu. Zjistíte, že zmizely problémy se zažíváním, vaše džíny už zase zapnete, a jídlo vám přináší radost. Pak je jedno zda jíte doma, nebo v cukrárně. Není důležité co, ale jak jíte. Benefit v pomalejším stárnutí, a lepší psychické pohodě jen tak trochu navíc.

Psaní článků se zdravotnickou tematikou se začala věnovat hned po studiu vysoké školy. Za celou svou kariéru nastudovala ... [Více o autorovi]